Ve čtvrtek 12. dubna 2012 se na Právnické fakultě UK uskutečnila Juristy pořádaná diskuze nad aktuálním stavem vykonávacího řízení v ČR z pohledu činnosti prvoinstančního soudu.

Na úvod přednesl své stanovisko opřené o zkušenosti z této agendy na Okresním soudu Plzeň-město jeho předseda Mgr. Jiří Levý. Brzy se však do diskuze začali zapojovat i její další účastníci z řad studentů a nadále se již seminář držel ve velice příjemné atmosféře, při níž účastníkům mimo pana předsedy odpovídal na dotazy a zároveň svými podněty přispíval odborný asistent katedry občanského práva PF UK JUDr. Tomáš Pohl.

Ze semináře vyplynulo, že poměr exekucí proti výkonům rozhodnutí se momentálně pohybuje okolo 5 : 1. Toto číslo vypovídá o tom, že výkony rozhodnutí i nadále přetrvávají v soudní praxi a činnost soudních exekutorů je zcela nevytlačila. To je samozřejmě dáno částečně tím, že exekutoři nemohou provádět výkony ve všech oblastech, které jsou svěřeny soudním vykonavatelům, nicméně tato výlučná oblast připadající pouze soudním vykonavatelům ve způsobech provedení výkonu rozhodnutí nepřevažuje.

Poté, co byl nápad výkonů rozhodnutí na soudech odlehčen počátkem činnosti soudních exekutorů v roce 2001, došlo k tomu, že soudní vykonavatelé v současnosti zvládají svoji činnost podstatně rychleji než tomu bylo před rokem 2001 a z toho důvodu se může upřednostnění výkonu rozhodnutí před exekucí také leckdy projevit v rychlejším proběhnutí celého řízení. Pokud je oprávněný informován o majetkovém stavu povinného a dokáže v návrhu uvést majetek, který má být výkonem postižen, může vyjít oprávněný z řízení i lépe, než kdyby zvolil postup prostřednictvím soudního exekutora. Například pohledávky za výživným se může oprávněná strana domoci rychleji, navíc neriskuje, že v případě, kdy by se na povinném nepodařilo vymoci nic, nehrozila by jí povinnost uhradit exekuční náklady nebo riziko toho, že se nedomůže ničeho, protože exekutor z malého postiženého majetku dlužníka vymůže pouze své náklady a na věřitele ,,nic nezbyde". Řízení bude také rychlejší při návrhu na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti. Pro někoho může být obecně výhodou to, že jako oprávněný sám určuje majetek, který chce výkonem rozhodnutí postihnout (zatímco v případě exekučního řízení tuto volbu provádí exekutor).

Novou úpravou v této oblasti je zejména to, že soudy při nařizování exekucí a výkonů mohou v případě, kdy je titulem pro exekuci či výkon rozhodnutí rozhodčí nález, přezkoumávat oprávněnost původního nároku, to však pouze v oblasti spotřebitelských sporů při rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem.

V rámci diskuze se seminář posunul i mimo tuto oblast a směřoval i na další činnost prvoinstančního soudu. Konkrétně se jednalo např. o problematice doručování rozhodnutí v předběžném opatření v případech domácího násilí (§ 76b o.s.ř.). Na řadu také přišel vývoj judikatury Ústavního soudu v oblasti náhrad nákladů řízení u tzv. bagatelních sporů, podložené aktuálním rozhodnutím I. ÚS 3923/2011.

Událost na Facebooku