Uvažujete o založení spolku? Juristi vám přináší přehledný a stručný návod, jak na to (podle právního stavu k 1. 1. 2020).
1. Právní předpisy
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (zejm. § 214 až 273);
- zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (zejm. § 11 až 24).
2. Založení spolku
Spolek je založen, shodnou-li se zakladatelé na obsahu stanov. Zakladatelé musejí být minimálně tři osoby, které k založení spolku vede společný zájem.
Spolek je možné založit též usnesením na ustavující schůzi postupem podle § 222 až 225 občanského zákoníku.
Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je založen, nikoli podnikání nebo jiná výdělečná činnost.
Vedle hlavní činnosti smí ovšem spolek vyvíjet vedlejší hospodářskou činnost, kterou může být podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, spočívá-li jejich účel v podpoře činnosti hlavní nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
Stanovy musejí obsahovat alespoň:
- název spolku, který musí obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“ či zkratku „z. s.“ a přitom nesmí být klamavý a musí spolek odlišovat od jiných osoby;
- sídlo spolku (postačí uvést pouze název obce, kde spolek sídlí);
- účel spolku;
- určení statutárního orgánu;
- práva a povinnosti členů spolku, případně určení způsobu, kterým jim budou práva a povinnosti vznikat.
3. Zápis do spolkového rejstříku
Spolek nevzniká založením, ale teprve zápisem do spolkového rejstříku. Návrh na zápis podávají buď zakladatelé, nebo osoba určená ustavující schůzí (pokud byl spolek založen usnesením na této schůzi).
Návrh musí být podán bez zbytečného odkladu po založení spolku. Podává se rejstříkovému soudu prostřednictvím tzv. inteligentního formuláře. Příslušným rejstříkovým soudem je krajský soud, v jehož obvodu má spolek sídlo. Pokud má spolek sídlo v Praze či Středočeském kraji, je příslušným soudem Městský soud v Praze.
Inteligentní formulář je třeba vyplnit online na webu Ministerstva spravedlnosti v sekci Podání do veřejného rejstříku. Poté se rejstříkovému soudu zasílá v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem zakladatelů, nebo osoby pověřené podáním návrhu ustavující schůzí. Návrh je možné podat též prostřednictvím datové schránky či elektronicky opatřený uznávaným elektronickým podpisem, ale tyto formy se při podávání návrhu s řadou příloh využívají méně.
Za zápis spolku do spolkového rejstříku se nehradí žádný soudní poplatek.
K návrhu na zápis spolku na inteligentním formuláři je třeba přiložit:
- listinu dokládající právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo spolku. Touto listinou může být nájemní či podnájemní smlouva pro spolek, případně smlouva o výpůjčce. Také je možné doložit prohlášení vlastníka nemovitosti, ve které jsou prostory umístěny, o tom, že s umístěním sídla spolku souhlasí. Takovéto prohlášení však nesmí být starší 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny;
- stanovy s podpisy zakladatelů, nebo zápis z ustavující schůze, který je doplněn listinou přítomných na ustavující schůzi a stanovami, které ustavující schůze přijala. Zvolení představitelé orgánů se uvádějí přímo do stanov, pokud se spolek zakládá shodou zakladatelů na jejich obsahu, nebo se jejich volba zachytí v zápise z ustavující schůze;
- souhlas osob, které mají být zapsány jako členové orgánů spolku, s tímto jejich zápisem, a jejich prohlášení o způsobilosti být členy orgánu podle občanského zákoníku. Souhlas a prohlášení se vyhotovuje společně na jedné listině a podpisy na ní se úředně ověřují.
Stanovy spolku se ukládají do sbírky listin spolkového rejstříku.