Juristi uspořádali 8.11.2012 další z řady svých diskuzních seminářů, tentokrát k tématu praktických dopadů novely občanského soudního a exekučního řádu. Aktuálnost tohoto tématu je podepřena skutečností, že sněmovní tisk č. 537/5, jehož předmětem je novela několika zákonů týkajících se civilních exekucí, a který byl prezidentem republiky podepsán 9.10.2012, dosud nevyšel ve Sbírce zákonů,
ač je jeho účinnost stanovena již na 1.1.2013. Dotčená novela podstatným způsobem zasahuje do současného stavu civilních vykonávacích řízení a včasné seznámení s jejím obsahem je nutné pro všechny, kdo se s tímto tématem v praxi i při studiu momentálně setkávají.
Pozvání k diskuzi přijal člen prezidia Exekutorské komory, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 7, JUDr. Vladimír Plášil, spolu s mluvčí komory, Mgr. Petrou Báčovou, a odborný asistent Katedry občanského práva Právnické fakulty UK v Praze, JUDr. Tomáš Pohl.
V rámci semináře JUDr. Plášil seznámil účastníky s novelou dotčenými instituty a procesem vedení exekucí, k čemuž připojoval své postřehy z teoretické roviny JUDr. Pohl. Společně také zodpověděli dotazy účastníků k praktickému rozměru novely.
Ti z Vás, kdo jste se semináře účastnili, máte možnost napsat nám o power pointovou prezentaci, která byla při prezentaci použita, využít můžete kontaktní e-mail: studenti@juristi.cz.
Upozorňujeme na soutěž vyhlášenou redakční radou Komorních listů Exekutorské komory, zadaným tématem je velká novela exekučního řádu. Více informací na webových stránkách komory. Budeme se na Vás těšit na příštím diskuzním semináři.
Co tato ,,velká novela“ přináší?
Předžalobní upomínka
Novela občanského soudního řádu zakotvuje nově povinnost žalobce v řízení o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva, zaslat žalovanému nejméně sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení výzvu k plnění na jeho adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Pokud by toto žalobce neučinil, neměl by v nalézacím řízení nárok na náhradu nákladů řízení (tj. zejm. na zaplacený soudní poplatek a odměnu advokáta) proti žalovanému. Soud však může z důvodů zvláštního zřetele hodných výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat žalobci i v případě, že výzva k plnění nebyla odeslána.
Zrušení trojkolejnosti vykonávacích řízení v případech možného postupu podle správního a daňového řádu
Oproti původnímu návrhu zákona, který počítal se zrušením možnosti vést soudní výkon rozhodnutí až na určité výjimky[1], což by s sebou neslo přenesení většiny civilních vykonávacích řízení na soudní exekutory, nakonec dochází k omezení výkonů rozhodnutí pouze částečně. Zatímco dnes je možné vést výkon rozhodnutí na základě jakéhokoliv vykonatelného rozhodnutí, nově bude možné vést výkon rozhodnutí pouze v těch případech, kdy nebude možnost exekuční titul vykonat zároveň podle správního řádu nebo daňového řádu. V případech vykonatelných rozhodnutí, které se (a) týkají výchovy nezletilých dětí, (c) vyklizení bytu nebo místností se zajištěním bytové náhrady, (d) vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktu s oprávněným, (e) které jsou vydány orgány Evropských společenství a (f) v případech cizích rozhodnutí[2] není možné vést exekuci podle exekučního řádu, ale je možný pouze soudní výkon rozhodnutí.
Soudy jsou povinny po vstupu novely v účinnost rozvrhnout ty výkony rozhodnutí, které nově nemohou soudy provádět (tj. exekuce podle správního nebo daňového řádu), mezi soudní exekutory ve svém obvodu. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí předá soud soudním exekutorům, mezi které byly věci rozvrženy, příslušné soudní spisy. Oprávněný může do dvou měsíců od tohoto předání podat návrh na zastavení exekuce bez uvedení důvodu, čemuž soudní exekutor musí vyhovět. Oprávněný může v této lhůtě také požádat soud o změnu soudního exekutora.
Možnost postižení mzdy, jiného příjmu, pohledávky nebo jiného peněžitého práva manžela povinného v případech vydobytí závazku v SJM
Od nového roku bude možné vést výkon rozhodnutí / exekuci srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky, manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného v těch případech, kdy půjde o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů[3]. Manžel povinného se v takovém případě stává účastníkem řízení.
Správa nemovitosti, správa spoluvlastnického podílu, prodej obchodního podílu či podílu v družstvu a odebrání řidičského oprávnění jako nové způsoby vedení výkonu rozhodnutí / exekuce
Novela upřesňuje a zefektivňuje možnost dosažení výtěžku z postiženého podílu v obchodních společnostech a družstvu. Zavádí konkrétní úpravu k postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti a zároveň úpravu postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti. Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí / vydání exekučního příkazu v dražbě. V případech, kdy v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí / vydání exekučního příkazu dojde k zániku účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí / exekuce pohledávku z práva na vypořádací podíl. V případě zániku veřejné obchodní společnosti postihuje pohledávku z práva na podíl na likvidačním zůstatku.
Nová úprava zefektivní především dražby podílů v bytových družstvech. V současné době se po postižení družstevního podílu a zániku členství povinného vyplácí vypořádací podíl, který však většinou nedosahuje tržní hodnoty práva k uzavření nájemní smlouvy na družstevní byt. Nově bude možné přímo dražit členská práva v bytových družstvech, což přinese větší výnos z dražby a bude tak oproti současné úpravě nový stav přínosný pro oprávněného i povinného.
Na základě nového nástroje, který má zvýšit efektivitu výtěžku z určitých nemovitostí, může soud / soudní exekutor přistoupit ke správě nemovitosti a uspokojovat nárok oprávněného např. pronájmem dané nemovitosti. Příjmy, které soud / soudní exekutor získá správou nemovitosti, po odečtení výdajů odevzdá oprávněnému k uspokojení vymáhané pohledávky. Stejným způsobem může být spravován také spoluvlastnický podíl na nemovitosti.
Jako nový institut, který bude zakotven pouze v exekučním řádu a nikoliv v občanském soudním řádu (nebudou ho tedy moci využívat soudy v rámci výkonů rozhodnutí), zavádí novela exekuci pozastavením řidičského oprávnění. Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění však může být vydán pouze tehdy, jestliže je exekučně vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě.
V rámci dražeb nemovitostí bude zaveden nový institut, který umožní učinit příhoz do již proběhlé dražby. Tímto institutem je tzv. ,,předražek“, který umožňuje do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu / soudního exekutora písemně navrhnout, že vydraženou nemovitost chce předražitel nabýt za částku alespoň o čtvrtinu vyšší, než bylo největší podání. Předražek musí být ve stejné lhůtě u soudu / soudnímu exekutorovi zaplacen, jinak se k návrhu nepřihlíží.
Proti dražební vyhlášce již nebude možné podat opravný prostředek, námitky bude nutné koncentrovat do usnesení o ceně. Nejvyšší podání bude možné zaplatit úvěrem u peněžního ústavu. Usnesení o příklepu bude exekučním titulem k vyklizení nemovitosti.
Novela ruší možnost provádět výkon rozhodnutí / exekuci příkazem k výplatě z účtu, zůstává však nadále možnost vést výkon přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu a přikázáním jiných peněžitých pohledávek.
Změna v nařizování exekucí soudy a zavedení jednoho univerzálního opravného prostředku – návrhu na zastavení exekuce
Soudy budou nově exekuce nařizovat a soudní exekutory provedením pověřovat automatizovaným opatřením, které již nebude mít povahu rozhodnutí, proti kterému by byl přípustný opravný prostředek. Exekuce budou i nadále zahajovány u soudního exekutora, který bude o pověření a nařízení exekuce žádat soud prostřednictvím elektronického formuláře. Poté se doručí vyrozumění povinnému, který bude mít 15 dní na podání návrhu na zastavení exekuce. Následně může být exekuce provedena v řádu 2 – 3 měsíců. Odvolání jako opravný prostředek proti nařízení exekuce již nebude přípustné. Jediným opravným prostředkem bude možnost podání návrhu na zastavení exekuce, který bude mít odkladný účinek v případě, že bude podán do 15 dnů ode dne vyrozumění povinného.
Spojování exekucí u jednoho soudního exekutora, návrh povinného na spojení exekucí
V případě, že je u stejného soudního exekutora zahájeno další řízení oprávněného proti témuž povinnému, budou se exekuce spojovat ke společnému řízení. Exekutor může věc vyloučit k samostatnému řízení pouze v zájmu hospodárnosti řízení. Budou-li exekuční řízení vedena proti povinnému u více exekutorů, nebo bude-li u stejného exekutora zahájeno exekuční řízení proti povinnému jiným oprávněným, exekuční soud na návrh při splnění zákonných důvodů[4] řízení spojí ke společnému řízení, pokud nebude z důvodu hospodárnosti toto spojení zjevně nevhodné.
Tato úprava povede k tomu, že dlužníci, kteří mají pohledávky z několika různých exekučních titulů, nebudou za každé řízení hradit náklady řízení zvlášť, ale sloučením do jednoho řízení se náklady na exekuční řízení pro povinné podstatně sníží, zejm. pro povinné s velkým množstvím pravomocně uložených povinností k plnění.
Autor článku: Viktor Hatina | 22. listopadu 2012
[1]Předložené znění novely (sněmovní tisk č. 537/0) obsahovalo taxativní výčet případů, v nichž měly soudy provádět výkony rozhodnutí s tím, že jiné návrhy na provedení výkonu rozhodnutí by soud zamítal. Soudu měly být určeny výkony rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, ve věcech výživného nebo příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, při podání návrhu na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, orgánů Evropských společenství a případy, kdyby se jednalo o cizí rozhodnutí.
[2] Exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení o vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo bylo rozhodnuto o uznání.
[3] Závazky, které patří do společného jmění manželů, jsou vymezeny v § 143 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, a považují se za ně závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
[4] Důvod ke spojení ke společnému řízení je splnění tří kumulativních podmínek:
a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhané pohledávky, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena ke společnému řízení soudním exekutorem,
b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku 10.000,- Kč, a
c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a).